Petr Odložilík: Na pomalé tempo není čas

Od začátku tohoto roku je ředitelem společnosti AUFEER JOB Petr Odložilík. Jaké má v nové pozici profesní cíle? Vyzpovídali jsme ho v krátkém rozhovoru.

V týmu AUFEER JOB jste na pozici koordinátora působil několik let. Co rozhodlo „pro“, když přišla nabídka posunout se na pozici ředitele společnosti?

Asi měsíc jsem zvažoval všechna pro a proti, chtělo to promyslet – takové pracovní nabídky přece jen nechodí každý den (úsměv) Mám výzvy rád, necouvám před nimi – takže se přiznám, že mě to od začátku lákalo. Navíc jsem cítil podporu doma od mojí rodiny a zároveň i od vedení, takže jsem se rozhodl přijmout. A od té doby jsem se prakticky nezastavil (úsměv). To ale byla jedna z věcí, se kterými jsem právě počítal. Situace na trhu práce je momentálně velice dynamická, na pomalé tempo není čas.

Vy jste měl poměrně přesnou představu, do čeho jdete, že?

Ano, to měl. V oboru agenturního zaměstnávání mám zkušenosti jedenáct let, dá se říct, že jsou to pro mě známé vody. Dlouhé roky jsem působil na pozic koordinátora. A stále to tak je, mimochodem. Kromě pozice ředitele společnosti zastávám pozici koordinátora na třech provozech u našeho předního zákazníka ŠKODA AUTO. Těším se, až do budoucna bude možné předat tuhle agendu novému kolegovi, až posílíme tým, a ještě víc se díky tomu věnovat strategickému rozvoji společnosti. Zatím to na to není, ale věřím, že bude.

Co momentálně nejvíce hýbe trhem práce v oblasti agenturního zaměstnávání a jaké trendy očekáváte pro rok 2025?

Není tajemstvím, že obor, ve kterém máme nejvíce zakázek – automotive – prochází poměrně náročným obdobím, které sebou nesou řadu změn. Na druhou stranu bych chtěl říct, že kdo se opírá jen o to, co se objeví v médiích, může být zbytečně vyplašený. Rojí se spousta fám, které se z velké většiny ani nepotvrdí. My se samozřejmě opíráme o jiné zdroje informaci, odborné studie, naši znalost v oboru, sledujeme pečlivě legislativu – ať už aktuální nebo tu, která teprve vzniká – a na to všechno se snažíme pružně reagovat. Rozhodně je na místě mířit i mimo obor automotive, což děláme, je to součástí schválené dlouhodobé strategie společnosti – za všechny další klienty bych jmenovat třeba Ontex, který je jedním z předních mezinárodních výrobců hygienických řešení. Tam se spolupráce k oboustranné spokojenosti rozvíjí a já věřím, že má velký potenciál.

Nějaké další aktuální zprávy z pracovního trhu?

Možná bych zmínil zajímavý nový trend, kdy ukrajinští dělníci méně ochotně než dřív přijímají pozice v automotive výrobě. Na začátku válečného konfliktu brali prakticky cokoliv, aby uživili rodinu a někde začali. Dnes už jsou tito lidé mnohem zorientovanější a tyto pozice extrémně těžké na pracovní výkon příliš nevyhledávají. On se totiž na ně nehrne nikdo, je na místě si říct, že mluvíme o nesmírně fyzicky náročné náplni práce.

V posledních několika letech se skloňuje i nedostatek řemeslníků. Myslíte, že se nad pověstnými „zlatými českými ručičkami“ stahují mračna?

Nedostatek řemeslníků je skutečně dlouhodobý problém, trh práce bych jich uživil násobně víc. Uvidíme, co přinese budoucnost, zájem o učební obory znovu stoupá… Kdo je šikovný, ten se neztratí, ani kdyby se musel naučit všechno od nuly. Taky tady máme takové lidi a zvládli to.

Řekl bych, že mladší generace má jiné problémy s trhem práce. Nejde paušalizovat, každý člověk je jiný, ale přece jen se častěji setkáváme s tím, že se mladí lidé například neumí podřídit autoritám. Tak dlouho se jich všichni ptali na názor, rodiči počínaje a školou konče, až si často myslí, že můžou diskutovat i tam, kde žádná diskuse není na místě. Snad je to přejde (úsměv), i když to na to zatím moc nevypadá.

Mladá Boleslav je známá hustou sítí navzájem si konkurujících agentur práce. Jak se AUFEER JOB povedlo se v této konkurenci prosadit? Jaké máme jméno?

AUFEER JOB má pověst agentury, která dodržuje legislativní rámec a chová se k lidem fér. Nedělám si iluze o tom, že když někdo neodejde úplně v dobrém, nevypere nám na veřejnosti prádlo. Znáte to, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde… Jinak ale víme, že jsme si vybudovali jméno jako solidní partner, který nesahá kvůli vlastnímu zisku do šedé ilegální zóny, jako jsou třeba dva výplatní termíny a podobně. T jsou věci, které se vám dřív nebo později vymstí a touto cestou jít nechceme. Možná i proto se k nám řada kandidátů vrací, když třeba na pár měsíců odjedou za rodinou a pak si hledají práci znovu. A zcela určitě se to promítá i do ochoty lidí například sloužit přesčasy. Vědí, že když nám vyjdou vstříc, dostanou zaslouženou odměnu.

Už se stalo, že byla taková aktuální krize, že jste musel obléknout montérky sám?

To bych nerad z jednoho důležitého důvodu. Ne, že bych se bál manuální práce, ale moc dobře vím, že takový krok není ze strany klienta hodnocený pozitivně. Už jsme to v minulosti zažili. Místo, aby vás klient poplácal po ramenou, jak jste šikovný a ochotný, na vás kouká jako na někoho, kdo si to neuměl zařídit profesionálně. Od toho, aby se takové situace zvládly – například právě prostřednictvím přesčasů, máte koordinátory.

Jak se proměnil váš pracovní den?

Zrychlil a logicky v něm přibylo termínů porad a tabulek. (úsměv)

Čeho si nejvíce ceníte na kolektivu svých nejbližších spolupracovníků?

Jsme malý tým, který drží při sobě a můžeme se na sebe navzájem spolehnout. Navíc se opravdu dobře známe.

V čem vidíte svoje největší rezervy sám u sebe?

Potřeboval bych se naučit více delegovat úkoly s důvěrou. Můj největší nešvar je, že často zadám úkol a paralelně na něm pracuju sám, kdyby náhodou výsledek od kolegy neodpovídal mým velmi detailním a přesným představám. Ale postupně se to učím, protože jinak by mi asi časem explodovala hlava. (úsměv)