Zimní jízdy z výšky
Švédský Vidsel, kde probíhaly jízdní zkoušky prováděné oddělením EPG, nachystal pro Ing. Jana Caletku z AUFEER DESIGN pořádnou severskou zkoušku. Při natáčení videa pro zákazníka ŠKODA AUTO z dronu musel udržet přístroj v rukách při teplotě hluboko pod bodem mrazu. Co obnášejí jízdní zkoušky v extrémních zimních podmínkách?
Kam jste s kolegy během února přesně odcestovali a proč?
Byli jsme asi 12 km severozápadně od Vidselu na testovacím polygonu ArctitFalls. Zimní jízdní zkoušky probíhaly na nedalekém polygonu od 30.1.2023 do 11.2.2023. Já jsem spolu s kolegyní a vedoucím oddělení EPG odletěl v pátek 3.2.2023. V sobotu a v neděli probíhalo hlavní natáčení na polygonu. V pondělí dotáčky krajiny a v úterý 7.2.2023 jsem se sám vracel domů. Mým úkolem bylo vytvořit propagační video pomocí dronů.
V jakých podmínkách se modely aut na severu testují?
Na těchto zimních zkouškách oddělení EPG testuje chování a výdrž vozů v extrémních mrazivých podmínkách. Jsou zde klima komory, kde se auta „vymrazí“ klidně i na teplotu -30°C. Ihned po vyjetí z těchto komor se testují např. síla potřebná k sešlápnutí spojky, zařazení atd.
Dále se auta testují např. na výjezdy kopců o stoupání 10, nebo 20 % s tím, že jede jedna polovina auta po suchém asfaltu s velkou přilnavostí a druhá polovina po sněhu nebo ledu. Elektronika vozu si s touto situací musí umět poradit a přibrzdit na ledu se prosmekávající kolo, aby byl vůz vůbec schopen kopec vyjet. Další test probíhá na obdobném povrchu ovšem na rovině. Testování spočívá v rozjezdu s prosmekávajícím se kolem na ledu a náhlým najetím na asfaltovou plochu, kde dojde k náhlému zpomalení. Tím dochází k extrémnímu zatížení převodovky a diferenciálu. Další testy jsou třeba prášení, kdy jedou po velkém okruhu dvě auta 90ti kilometrovou rychlostí těsně za sebou v prachovém sněhu, kdy se sleduje kam se všude se může prachový sníh dostat. Vypětí řidičů je veliké. Je náročné být celý den za volantem a ve střehu, a přitom vše sledovat a zapisovat poznatky.
Co znamenaly podmínky ve Švédsku konkrétně pro vás?
Jako pilot dronů jsem řešil hlavně zimu, jak pro drony – výdrž baterií, tak pro ruce. První natáčecí den – sobota, kdy byla ranní teplota -25°C, byl docela těžkou zkouškou. Překvapivě baterie fungovaly téměř stejně dobře, jako v teple, horší to bylo se zavěšením kamery, které místy vypovídalo funkci. A já s ovladačem dronu jsem to zkoušel prvně venku v rukavicích, což se řídí hodně špatně. Nakonec jsem zvolil příjemnější variantu, řídit dron z auta 😊. Neděle byla o něco teplejší -13°C, a to už vše fungovalo jak má. Ovšem zase počasí nebylo úplně jasné… Pro mě byla toto premiéra, takže jsem se toho hodně učil od vyjednání povolení, připravení plánu natáčení, nastavení techniky po střih a tvorbu videa. Načerpal jsem spoustu zkušeností, které doufám ještě někdy dobře zúročím.