Ing. Petr Desort: Službu tvorby palubní literatury chceme dále rozšiřovat
Velmi rychlý start měla na začátku roku 2022 spolupráce AUFEER GROUP se ŠKODA AUTO v oblasti tvorby technické (palubní) literatury. Zeptali jsme se ředitele AUFEER TRANSPORTATION Ing. Petra Desorta nejen na podrobnosti slibně se rozvíjejících kontraktů s mladoboleslavskou automobilkou, ale mimo jiné na to, co si pod pojmem technická literatura konkrétně představit nebo jaké jsou v této oblasti byznys záměry AUFEER GROUP pro letošní rok.
Není technická literatura, jako technická literatura. Jak by se tento obor dal přehledně shrnout v několika větách?
Právě tím, co zaznělo ve vaší otázce. Technické literatury skutečně existuje vícero žánrů (úsměv), kdybychom si půjčili termín z běžné literatury. Do dvou hlavních kategorií ji dělí především to, pro koho je určena – jestli přímo pro koncové uživatele, ať už jsou to auta, letadla, traktory, případně jakýkoliv stroj. Nebo jestli jde o údržbový nebo také jinak řečeno servisní manuál určený primárně servisním technikům, kteří se o ten stroj starají. Každopádně tvorba jak palubní, tak servisní literatury vždy podléhá pravidlům, je velmi přísně spoutána standardy, které musíme dodržovat. Ať už jsou to standardy běžné pro letecký a vojenský průmysl, například obvyklá standarda YS 1000 D, kterou asi nejčastěji používáme, nebo interní standardy významného zákazníka, který si sám určuje postupy, normy a pravidla. To je příklad právě ŠKODA AUTO. Možná bych v této souvislosti zmínil i fakt, že se liší i přístup ze strany klienta – někdo ponechá více prostoru pro kreativitu, podklady jsou spíše rámcové a je nutno dotvořit a dovyjednat řadu detailu. Jiný naopak precizně podchytí každý detail a stanoví naprosto jasné procesy vzájemné spolupráce. Ani jedno v zásadě není špatně, jen potřebujete správně odhadnout, co kterému kolegovi více vyhovuje.
Mladoboleslavská automobilka je v oblasti palubní literatury pro AFG novým zákazníkem. Na začátku roku nic a teď přímo v ní působí náš již několikačlenný tým. Jak se to celé seběhlo?
Velmi rychle, musím říct. Získání zákazníka ŠKODA AUTO v tomto segmentu rozhodně považuji za úspěch loňského roku. Bylo to jedním z mých manažerských cílů, takže jsme usilovali o spolupráci již delší dobu, začátkem roku 2022 jsme usilovali o úspěch ve výběrovém řízení a už už to vypadalo, že to těsně nedopadne, když stávající redakce od externího dodavatele skoro ze dne na den přerušila spolupráci. ŠA se ocitla ve velmi náročné situace, ze které jsme jí dokázali operativně pomoct. Konkrétně tak, že bylo možné uvolnit dva kolegy, kteří do té doby pracovali pro našeho tradičního zákazníka Aero Vodochody a delegovat je na práci pro ŠA. Tým se od té doby rozrůstá.
Byla to profesně nejnáročnější výzva – takto rychle pružně zareagovat na potřeby zákazníka vlastně v řádu dnů – které jste v pozici ředitele AUFEER TRANSPORTATION čelil?
Neřekl bych. Nastupoval jsem začátkem roku 2019 v situaci, kdy byla jedním z mých prvních zadání personální reorganizace a také jsem ve velmi syrovém stavu přebíral business záměr přeorientovat AFTR z převážně konstrukčního zaměření více na zakázky v oboru technické literatury. To bylo rozhodně těžší.
Technickou literaturu píšou kolegové na pozici tzv. technical writer nebo se někdy také uvádí tech-writer. Jaké jsou předpoklady k tomu, aby mohli takovou práci dobře vykonávat? A je jich na pracovním trhu dostatek?
Určitě jich není dostatek. Jen pro představu, standardu YS 1000 D, kterou jsem zmiňoval, zná a ovládá do detailu něco kolem dvaceti lidí v republice. Takže hotoví lidé na trhu v podstatě nejsou volní, musíte je získat, což nám se letos v jednom případě skutečně podařilo a za to jsem opravdu rád. Ostatní si musíte vychovat, což stojí samozřejmě čas i peníze, ale není zbytí. Je důležité, aby takový člověk byl co nejblíž oboru, ideálně měl nějaké zkušenosti například z údržby nebo provozu, technické znalosti, vrozenou preciznost a ochotu se učit. Zajímavé je, že se nám v tomto ohledu osvědčili například lidé se zkušenostmi s překlady odborných technických textů. Kolegové samozřejmě v návaznosti na to, kterému klientovi se věnují, získávají hlubší vhled. V tomto ohledu bych řekl, že více specializovaní jsou tech-writeři, kteří pracují pro Aero Vodochody v oblasti vojensko-letecké techniky, ta letadla nebo vrtulníky to jsou prostě… specifická kapitola sama pro sebe. Proto by podle mě bylo o něco snazší převést kolegy z Aera na práci pro ŠA, kdyby to bylo potřeba než obráceně.
A bude to potřeba?
Aero Vodochody je náš velmi dobrý dlouholetý zákazník, určitě chceme spolupráci dál rozvíjet nebo minimálně udržet objemy zakázek na současné úrovni. Za ŠA a další zákazníky jsem ale hodně rád. Neopírat se dlouhodobě pouze o jednoho klienta, to byl a je jeden z cílů, kterým dávám prioritu. Každopádně i tahle práce podléhá určité sezónnosti – období kdy je projektů více a kdy méně se různě střídají v návaznosti na byznys našich partnerů. Takže počítáme s tím, že ve ŠA bude nasazení v příštím roce velké v souvislosti s náběhem nových modelů, proto se také náš tým rozšiřuje. A naopak už nyní víme, že v Aeru bude nyní trochu klidněji a až na jaře nastane větší „hukot“ v souvislosti s úpravami palubní literatury jejich sériového letadla pro trh v různých zemích. To sebou přináší různá specifika – například dvanáct letadel je určeno pro Vietnam, kde si přejí všechny poklady i další náležitosti jako je třeba označení přístrojové desky v kokpitu rusky. Další zase zcela jiné požadavky má na cvičné letouny Maďarsko… Nudit se nebudeme (úsměv). Primárně je jazykem technické literatury angličtina, ze které se vychází.
Jaký vidíte v rozvíjení této služby do budoucna potenciál?
Naším záměrem určitě je ji nadále rozšiřovat. Zachovat a stabilizovat stávající partnery a ideálně vstoupit na další trhy. Letos se nám to již téměř podařilo, zpracovávali jsme nabídku pro technickou literaturu na lehký bojový letoun Calidus B-250 ve Spojených arabských Emirátech. Sice to zatím nevyšlo, ale hodně jsme se na tom naučili a nevzdáváme se. Tímto směrem – i dalšími – se díváme.